Cílem je dostat Liftrock mezi evropskou špičku konzultačních firem, říká Tomáš Hajič

Dnes vám přinášíme rozhovor s novou a významnou posilou holdingu Liftrock, která má ambiciózní plány, vize a cestu k nám z mezinárodního prostředí našel díky perspektivě, kterou v Liftrocku vidí. Co dalšího kolega Tomáš Hajič přináší a co je jeho cílem? Vyzpovídali jsme ho v dnešním rozhovoru.

Do Liftrocku nastupujete s novým rokem. Je to pro vás velká změna, vzhledem k dřívějšímu působení?

Význam této změny zřejmě dokážu objektivně posoudit až po delší době. Je ale pravdou, že posledních 25 let jsem pracoval pouze na pozicích v oblasti realizace staveb. Prošel jsem si tak celou cestu od vedoucího projektu až po ředitele společnosti, a to v rámci jedné firmy, tedy i jednoho kolektivu, který se čas od času částečně obměňoval. Nakonec jsem se rozhodl pro změnu. Vystřídal jsem nadnárodní firmu za efektivní, perspektivní a rozvíjející se společnost, která pro mě představuje neuvěřitelné možnosti spolupráce napříč celým investorským a zhotovitelským spektrem. Tato nabídka mě oslovila v takové míře, že jsem se i díky důvěře v současné vedení celé skupiny nechal zlákat ke spolupráci. Doufám, že mé dosavadní zkušenosti z realizace různých projektů pomohou doplnit odborné portfolio celé skupiny Liftrock.  

Co všechno obnáší vaše práce a za jakou agendu nesete zodpovědnost?

Vzhledem k dynamičnosti celé skupiny Liftrock je složité přesně popsat mou stávající činnost. Nejsme korporát s přesně narýsovanými chlívečky. Velmi zjednodušeně jsme mou spolupráci s novými kolegy definovali jako technickou asistenci, a to jak interní, tak externí. V praxi to znamená především vklad technického stavařského pohledu na činnosti všech částí skupiny, především pro zhotovitelskou oblast, kde v rámci technické části poradenství budu přinášet v maximální možné míře technické nápady a zhotovitelské zkušenosti při vytváření šancí, změn a claimů.

Se zapojením se počítá jak na úrovni realizací, tak při přípravě projektů a nabídek, a především u principu „design and build“ nebo PPP projektů, kde bychom se rádi podíleli se soutěžiteli také na posuzování technických řešení. Zodpovědnost je v tuto chvíli jednoznačně za získávání klientů v oblastech Design-Build a PPP projektů, metodické vedení služeb technického dozorování, technické poradenství pro claimovou agendu a zavedení value engineeringu jako další oblasti nabízených služeb. Jedná se o velmi ambiciózní zadání od skupiny Liftrock, ale věřím, že je to zvládnutelná výzva.

Máte cíl, kterého byste chtěl během práce pro holding Liftrock dosáhnout?

Rád bych Liftrock pomohl dostat do české a slovenské špičky, kde již své pozice úspěšně obhajuje. Hlavním cílem je však posun k evropským nejvyšším patrům konzultačních firem, se kterými souvisí aktuální příprava na mezinárodní projekty. Díky znalostem struktur nadnárodních společností, stylu jejich práce a principů rozhodování bych rád přispěl k úspěšnému splnění tohoto cíle. Také bych rád zavedl v Liftrocku více technický pohled na claimový a změnový management. Tento přístup totiž zatím žádná jiná konzultační firma nenabízí.

Co pro vás práce ve stavebnictví znamená?

Stavby a stavebnictví pro mě nejsou prací, ale životní náplň a vášeň, pro kterou rád neustále vymýšlím a realizuji procesní změny a nové přístupy. Jakákoliv stavba se dá přirovnat k výchově dítěte. Od početí přes školu, maturitu až po průvodcovství celým životem. Těší mě také možnost kreativity a míra mého vlivu na výsledek. Pokud zrovna nemám na starosti nějaký projekt, a to v jakékoliv pozici, jsem nesvůj, protože mi pod rukama nevzniká něco nového. Podobný zápal pro věc zde vidím nejen u vedení, ale i u mnoha nových kolegů v celém Liftrocku, které jsem měl možnost poznat. Zároveň jsem rád, že právě tento přístup je také základem firemní kultury Liftrocku.

Co je podle vás největším problémem stavebnictví a jakým směrem by se mělo do budoucna ubírat?

Asi nejlepší náhled a komentář mohu přinést do infrastrukturní části, kde velký problém představuje extrémní a cyklický výkyv v objemu investic. Ten v minulosti bohužel nevyrovnával ani stát svými vlastními investicemi do infrastruktury. Nyní se kyvadlo přehouplo do druhé extrémní pozice, kdy se v nejbližších 5 až 10 letech budou složitě hledat kapacity ve všech oblastech stavebnictví. Mluvím především o materiálových a personálních zdrojích. Obávám se „přehřátí“ systému a následného rychlého omezení objemu investic. Plánování lidských zdrojů, rozvoje a investic ve středně a dlouhodobém horizontu je u soukromé sféry velmi složité.

Co na svém oboru naopak nejvíce oceňujete?

Kreativitu a rozmanitost práce. Každý stavební projekt je jiný. Nejedná se o pečení housek, ani výrobu automobilů. Každý den stavby přinese něco nového. Je proto třeba nad prací přemýšlet, reagovat na nové skutečnosti, změny, počasí i nápady investora nebo možnosti zhotovitele. Navíc ve stavebnictví nevytváříme produkt k okamžité spotřebě, ale naše díla budou spoluvytvářet svět nejméně dalších sto let. A tak si přece nechceme před našimi dětmi a vnuky uříznout ostudu.

Velkým tématem je v současnosti digitalizace a zavádění umělé inteligence. Využíváte ji ve své práci?

Používá ji každý, tedy i já. Už jen samotným sáhnutím na mobilní telefon nebo nastartováním auta. Oproti mým studijním letům před rokem 1989 se jedná o neuvěřitelnou změnu a za posledních deset let je pokrok ještě viditelnější. Nicméně důraz a někdy až extrémní snaha o splnění digitalizačních cílů vede pouze k „potěmkinovským“ řešením, kdy ve firmě mantra „digitalisierung“ vede k nelogickým a formálním řešením, které s podstatou digitalizace nemají nic společného. Častokrát jsou tedy spíše brzdou. 

Já chápu digitalizaci jako zjednodušení a úsporu času u procesů práce s jedním zdrojem dat nebo automatizace rutinních procesů. Ve výsledku musí vést k úspoře lidských zdrojů a vytvoření jednotné informační základny pro všechny. Pro mne je srdeční záležitostí 3D strojní navádění a možnosti práce s drony, což je technická nadstavba digitalizace s neuvěřitelnou perspektivou.

Umělá inteligence mne provází celým životem. Dá se říci, že téměř od narození. Moje maminka a bratr jsou v tomto oboru na akademické půdě dodnes velmi aktivní. Proto mám na umělou inteligenci a její využití nejen ve stavebnictví optimistický pohled. V oblasti přípravy nabídek je možná její projekce do rutinních částí projektu, kde se bude zkrátka objevovat čím dál častěji. Nicméně z důvodu jedinečnosti a kreativity oboru musí být stále duchapřítomným asistentem a nápovědou. Pak je možné uvolnit ruce kreativitě a vydat se cestou svého vlastního nápadu. Tam by měla být její hranice. V oblasti umělé inteligence vidím především potenciál pro Proconom, který je dnes u nás nejotevřenějším systémem pro řízení staveb. Nadstavba AI v modulu kalkulace by mu tak velmi slušela.

Na který projekt jste za svou kariéru nejvíce pyšný?

Určitě na jihozápadní část silničního okruhu kolem Prahy, kde jsme měli na starost pokládku cementobetonového krytu, a to včetně realizace staveb 512 a 515. Vše se podařilo dokončit včas a kvalitně, navíc ve velmi turbulentní době roku 2010, kdy investor zavedl nový přístup ke schvalování změn a financování. Na celý projekt dopadaly také události spojené se změnou vlády a počínající krize, která přinášela kromě jiného i omezení investic. Na tomto projektu jsem se naučil a pochopil zásadní význam claim managementu a jeho nezastupitelnou roli ve velkých projektech. Lépe jsem pochopil taktéž standardizaci smluvních parametrů na principech FIDIC.

A jaké je vaše odreagování ve volném čase?

I při velkém pracovním vytížení jsem se vždy snažil volný čas vyšetřit a věnovat ho své široké rodině a tím jí vrátit veškerou péči o mne. S manželkou a dětmi jsme sportovci, lyžování a turistika (pěší i cyklo) je pro nás téměř nutností. Dnes již dospělé děti, které se nám rozbíhají do světa, jsme dovedli až k vrcholovému tanci a basketbalu. Tak jsme si doma „zbyli“ s Kateřinou a našimi dvěma psími pubertálními hovawarty, kteří nám zbývající volný čas s přehledem vyplňují a zároveň s láskou vrací.