Co přináší digitalizace stavebnictví a proč je důležitá?

Pokud mluvíme o důležitosti digitalizace a jejím aktuálním postavení ve světě stavebnictví, není povolanějšího člověka v Liftrocku, než je Martin Sklenář. A to nejen z pozice technického ředitele, kterou aktuálně zastává, ale také díky bohatým zkušenostem z dřívějšího působení v našem Proconomu. Proto jsme s ním podrobněji probrali důležitost digitalizace a zeptali jsme se ho také na jeho názory k dalším souvisejícím tématům.

 

M_Sklenar

Martin Sklenář, Liftrock

Začneme trochu zeširoka, jaký je aktuální stav digitalizace v českém stavebnictví?

Řekněme si to na rovinu, stavebnictví je obor, který digitalizace teprve čeká. Bohužel stále ve velké míře platí, že co historicky funguje v papírové formě, není potřeba zásadně měnit. V poslední době jsem však byl několikrát mile překvapen, když jsem viděl zájem o digitální formu správy dat staveb, o řízení staveb metodou BIM. I když tyto případy zatím nejsou na denním pořádku, dává mi to naději, že se digitalizaci stavebnictví blýská na lepší časy. 

Já osobně v digitalizaci spoléhám na blížící se zákon o správě informací o stavbě a informačním modelu stavby a vystavěného prostředí (zákon o BIM), jehož věcný záměr byl letos v květnu schválen vládním usnesením č. 298. Zákon vznikal ve spolupráci Ministerstva průmyslu a obchodu s Českou agenturou pro standardizaci, která je odborným partnerem ministerstva při realizaci vládní Koncepce zavádění metody BIM v ČR. Po vypořádání více než 300 připomínek mohly být zahájeny práce na paragrafovém znění. Letošní rok tedy beru jako významný posun při prosazování metody BIM jako součásti zavádění digitalizace v českém stavebnictví. Plán legislativní práce vlády ČR počítá s předložením zákona do konce letošního roku. V každém případě bychom se už příští rok měli dočkat platného zákona o BIM. Těším se na okamžik, kdy budeme moct říct, že naše stavebnictví žije v digitálním prostředí, a jsem přesvědčen, že ta doba už je blízko.

Pokud byste to měl porovnat s okolními trhy, je zde situace obdobná?

Metodu BIM si jako cestu k digitálnímu stavebnictví zvolila velká část vyspělých zemí světa. Dobrou zprávou je, že Česko příliš nezaostává. V mnoha zemích řeší velmi podobné problémy jako my. Ale nemá cenu si zastírat, že některé země mají před námi i poměrně velký náskok. Přičemž pro dobré zkušenosti nemusíme chodit nijak daleko. Všem bych doporučil se podívat do Estonska, kde v průběhu pouhých dvou let zvládli implementovat metodu BIM jako součást digitálního stavebního řízení. Jestli tedy umím dobře počítat, tak Estonci potřebovali na skutečnou digitalizaci stavebního řízení oproti nám pouhou třetinu času, kterou jsme zatím na přípravu metody BIM spotřebovali u nás.

Pro mne osobně je digitalizace stavebnictví přirozený proces, který nepředstavuje neřešitelný úkol, a zahraniční zkušenosti můj názor jenom potvrzují. Velmi vhodnou platformou pro porovnání zkušeností se světem je Global BIM Task Group, který sdružuje veřejné zadavatele od Jižní Ameriky přes Evropu až po jihovýchodní Asii.

Na druhou stranu musím férově přiznat, že i u nás jsou organizace, které si vytkly digitalizaci jako svou prioritu a implementují metodu BIM jako základní pilíř řízení stavebních projektů. Jako příklad můžu zmínit osobní zkušenosti s některými krajskými správami a údržbami silnic, pražským TSK i s některými kraji a městy, přičemž jako podklady jim slouží metodické dokumenty a technické předpisy České agentury pro standardizaci i Státního fondu dopravní infrastruktury.

Zůstaneme-li u aktivit státu, vnímáte stávající legislativu jako dostatečně připravenou na otázky digitalizace? Jaká je součinnost se státní sférou?

Od května 2017, kdy vláda schválila rozhodnutím č. 682 materiál MPO Koncepce zavádění metody BIM v České republice, uplynulo hodně času. Původní záměr vlády je nutné pochválit, vytkl si ambiciózní cíl digitalizovat stavebnictví jako součást implementace metody BIM do roku 2022. Od té doby stát vyvíjí celou řadu aktivit, připravuje standardy v oboru, ale jde to pomalu. Aktualizovaný harmonogram Koncepce zavádění metody BIM v ČR do veřejné správy už jednou posunul termín na červenec 2023. Ani ten ale nebyl naplněn, a tak dnes všichni spoléháme na přípravu a schválení zákona o BIM, který jsem již zmiňoval. Teprve platnost tohoto zákona posune digitalizaci stavebnictví o generaci dopředu. Než bude zákon schválen, aktivity státu čeká ještě minimálně rok tvrdé práce s dokončením veškerých standardů, metodik a implementací myšlenek digitalizace do smluvních vzorů. Výrazný posun ale vidím zejména na straně České agentury pro standardizaci, která v posledním roce citelně zintenzivnila úsilí. Za sebe vnímám především pokroky v oblasti Datového standardu staveb (DSS). Tady se podařilo obnovit spolupráci se Státním fondem dopravní infrastruktury. Díky tomu došlo i ke sjednocení pohledu na metodu BIM. Výsledkem memoranda uzavřeného mezi oběma subjekty je prolnutí dvou datových standardů (DSS a DSS DI) do jednoho celku. Shrnul bych to tedy tak, že stát s přípravou digitalizace v cílové rovince ještě není, ale už se do ní blíží.

Stále častěji se objevuje otázka financování ze strany státu prostřednictvím dotačních titulů. Vnímáte to jako pozitivní motivaci? Jak hodnotíte podpůrné aktivity státu v tomto segmentu obecně?

Vládní snaha zavést metodu BIM do veřejné správy byla motivována myšlenkou podpořit i její adaptaci v soukromém sektoru a posunout tak celý sektor stavebnictví k digitální budoucnosti. Je zřejmé, že v současné době ale většina veřejných zadavatelů zápasí s napjatými rozpočty, a proto rozvojové investice brzdí. Z tohoto pohledu pak dává smysl podpořit ty organizace, které mají zájem připravit se na budoucnost a vidí v metodě BIM potenciál. Nakonec využití dotačních prostředků na další rozvoj je smysluplné. Obecně si ale myslím, že prostor pro podporu a role státu obecně je zejména ve zmíněné podpoře legislativy, kterou jsme spolu již probrali. Platí ale zásadně, že by finanční podpora neměla být motivací. Důležité je podpořit jen takové projekty a takové zadavatele, kteří myšlenkou digitalizace žijí a mají připravený smysluplný rozvojový plán.

Digitalizační nástroje vás provázejí už dlouho. Co vnímáte jako alfu a omegu ve vztahu k digitalizaci? Dá se použít univerzální postup, podle něhož by firmy byly schopné svou agendu digitalizovat?

Za alfu a omegu digitalizace stavebnictví považuji nástroje pro evidenci a správu informací staveb, které představují dokumenty a celou řadu dalších strojově zpracovatelných dat. V rámci metody BIM se jedná o společné datové prostředí (CDE) pro správu dokumentů, procesů a informačních modelů staveb, na které jsou následně navázány další systémy pro časové a finanční řízení staveb, elektronický stavební deník a další agendy. 

Takto koncipovaná správa digitálních dat stavby lze jednoduše standardizovat na základě jednotných pravidel v oboru, jejichž aplikováním by bylo umožněno vytvoření univerzálního řešení digitalizace stavebnictví. 

V tom však je podle mých zkušeností ten největší kámen úrazu digitalizace, protože na jednotných pravidlech se zúčastněné strany v rámci procesu přípravy a realizace staveb nejsou schopny dohodnout. 

Screen, prohlížečky 3D modelu Forge
Screen, prohlížečky 3D modelu Forge

Přicházejí za vámi klienti sami s žádostí o komplexní řešení digitalizace?

Za dlouhá léta v oboru se změnilo mnoho věcí, a tak lze říct, že i díky přípravě zmíněného zákona o BIM se začínají objevovat firmy, které vnímají digitalizaci jako nevyhnutelnou a chtějí na ni být připraveny. Takže ano, první vlaštovky se již objevují, což vnímám jako velmi pozitivní zprávu pro české stavebnictví.

Digitalizace představuje také mnoho práce při implementaci do vnitřní struktury firmy. Jaká forma je za vás nejefektivnější? Manuály, školení nebo jiné formy převádění do praxe?

Ideální forma, jak si osvojit pravidla i nástroje digitalizace, je jejich využívání v praxi. Proto pracujeme s tzv. pilotními projekty, kdy uživatelé mají možnost a motivaci se s nástroji dokonale seznámit a osvojit si je. Teoretická příprava a školení, která se uskuteční před vlastním nasazením nástrojů a implementací metody BIM do organizace, nejsou tak efektivní.

Jaké tři aspekty digitalizace jsou z vašeho osobního pohledu nejefektivnějšími pomocníky u stavebních projektů?

Zásadní přínos digitalizace je nastolení pořádku v informacích, jejich přehlednost a dostupnost. Toho bez digitálních nástrojů docílit prostě nelze. Samozřejmě že sebelepší nástroje digitalizace stavbu samy nepřipraví ani nezrealizují, ale stavby lze následně velmi efektivně řídit, vyhodnocovat a v neposlední řadě se poučit do dalších projektů.

Existuje nějaká oblast, která je stále těžko převoditelná do digitální podoby?

Jsem přesvědčen, že neexistuje. Nevidím velký rozdíl mezi stavebnictvím, průmyslem a dalšími odvětvími, přičemž nás zkušenosti z těchto jiných oborů učí, že s podporou digitálních nástrojů je výroba efektivnější a spolehlivější.

Kam byste chtěl směřovat digitalizaci Liftrocku v nejbližší budoucnosti?

Určitě se zaměřujeme na plnou podporu metody BIM napříč všemi společnostmi v Liftrocku. Nechceme se spoléhat na to, že nás metodu BIM někdo naučí v budoucnu, až začne platit zákon, který jsme již několikrát zmínili. Proto s danou problematikou pracujeme už dlouhé roky a budeme na BIM po všech stránkách připraveni ještě před počátkem jeho legislativní povinnosti.

Procesy BIM, Proconom software brožura
Procesy BIM, Proconom software brožura

Bude „chycení digitalizačního vlaku“ výhodou, nebo nutností?

Dnes se v rámci implementace digitalizace do organizace můžeme bavit o výhodě, v blízké budoucnosti to však bude nutnost. 

My sami na digitalizaci pracujeme už dlouhou dobu, protože rozumíme tomu, co nám přináší, a jsme si plně vědomi jejích výhod. Dá se říct, že kdo nebude připraven na plnění požadavků na digitalizaci, v blízké budoucnosti se velkých stavebních zakázek prakticky nebude moct účastnit.

Máte nějaký vzkaz pro zastánce tužek a papíru?

Kdo se na digitalizaci připravuje již dnes, bude mít v budoucnu všude otevřené dveře. Kdo spoléhá stále na tužku a papír, toho žádná budoucnost nečeká. V každém případě nás ale zkušenosti z jiných oborů učí, že digitalizace je nevyhnutelný proces, který nelze zastavit. Navíc je to proces, který zcela mění pravidla. Není tedy možné zůstat stranou, je jen na nás, jestli příležitosti, které nám digitalizace dá, dokážeme využít.

Přišel vám článek užitečný? Sdílejte jej dál.